Inteligence ,myšlení a učení aneb na co myslí koně?
Etologie
MINULE JSME DOSPĚLI K ZÁVĚRU,ŽE KAŽDÝ ŽIVOČIŠNÝ DRUH JE NATOLIK ,,INTELIGENTNÍ“,NAKOLIK PRO NĚJ BYLO Z HLEDISKA PŘEŽITÍ A ÚSPĚŠNÉ REPRODUKCE EVOLUČNĚ OPTIMÁLNÍ .VZHLEDEM K RŮZNÝM PODMÍNKÁM A ZPŮSOBEM ŽIVOTA SE MÍRA DĚDIČNĚ DANÉ ,,INTELIGENCE“MEZI DRUHY LIŠÍ .RŮZNÍ SE I ÚROVEŇ DUŠEVNÍCH SCHOPNOSTÍ JEDNOTLIVÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ DRUHU ,NEJINAK JE TOMU U DŮLEŽITÉ SOUČÁSTI INTELIGENCE,SCHOPNOSTI UČIT SE NOVÝM VĚCEM.
Inteligence,myšlení a učení aneb na co myslí koně?
Souvisí-li inteligence,kterou můžeme zjednodušeně definovat jako schopnost zpracovávat informace získané z okolí,pamatovat si je a účelně využívat,výsledky jejich zpracování pomocí mozkových pochodů,s podmínkami života toho kterého druhu,můžeme od koní očekávat slušné výkony.Vzhledem k dlouhé evoluční pouti proměnlivými podmínkami se jim výkonný mozkový aparát schopný řešit nejrůznější lapálie číhající na každém kroku velmi hodil.Nešlo jen o to,jak nebýt hlavním chodem hladových predátorů vyvíjejících stále nové a stále důmyslnější taktiky,kterak chutného čtvernožce ulovit.Zdrojem nejistoty a proměnlivosti v životě koně byla například i tak zdánlivě monotónní činnost,jako je pastva.Romantické představy o dávnověku divokých koňských stád,prohánějících se radostně na rozlehlých zelených pláních překypujících šťavnatou pastvou,nejsou zcela přesné.Pastva rozhodně nepokrývala celé domovské území stáda a lišila se stéblo od stébla svou kvalitou.Pro koně bylo velmi výhodně si odvodit a pamatovat,kde výživná potrava roste,na která místa a za jak dlouho stojí za to se vracet,jak se mění narůst a složení porostu během roku a další důležité poznatky.Podnětem pro zdokonalování mozkové činnosti nejsou jen faktory ekologické,neméně zdatným cvičitelem je i spletilé prostředí sociální.Koně žijí ve skupinách založených na pevných svazcích mezi jednotlivými členy,dodržujícími určitý řád daný hierarchickým postavením,společenskou vážností a přátelskými vazbami. ,,Sociální inteligence“,tedy ovládání pravidel sociálního života,je nezbytnou vlastností příslušníků takových uskupení.Člen stáda si musí pamatovat,kdo je kdo,ke komu se má jak chovat,kdo jej ochrání nebo zbije,kdo ho přivede k vodě či koho smí pozvat do vinárny.Důležitost procesu učení v získávání a uplatňování výše jmenovaných dovedností je nabíledni.Další příklady,proč by koně měli evolučně vyvinout funkční mozkovnu,jistě objeví laskavý čtenář sám.Otázka logicky navazující zní:myslí koně?
Myslí koně?
Přestože je velmi obtížné získat vědecké důkazy o tom,zda koně skutečně provádějí činnost obdobnou lidskému myšlení,vtírá se i vědcům zabývajícím se chováním koní odpověď ,,ano“.Koně jsou bezpochyby schopni získávat a třídit informace ze svého okolí,,přebrat si je“,dospět k nějakému závěru,ten uložit do paměti a použit ve vhodné situaci,a to nad rámec ,,prostého“vytváření podmíněných reflexů(,,automatického“spojování jedné události s druhou).Ovšem pozor,při srovnávání myšlení člověka s myšlením zvířat se snadno dopustíme neopodstatněných a zavádějících nepředložeností.Přes obdivuhodné schopnosti například lidoopů,kteří uchvacují nejen vědecký svět úspěšným plněním stále složitějších a zapeklitějších úkolů,je člověk zřejmě jediným druhem,jenž na abstraktním myšlení založil svou moderní existenci a celosvětový rozmach.Ani koně(zatím?) nebyli přistiženi při rozboru dílka krásné literatury či diskusích o esteticko filosofickém významu kubistického obrazu.Odpověď na otázku koňského myšlení trefně (byť vědecky poněkud kacířsky) vystihli ve své knize Daniel Mills a Kathryn Nankervisová(Equine Behaviour:Principles§Practise,Blackwell Science 1999):záleží na tom,že nemáme vědecké důkazy ,když je očividné,že koně myslí?Jedním dechem (již vědecky korektně)však dodávají,že je třeba mít stále na paměti,že pokud koně myslí,činí tak po svém,nikoli,,po člověčím“nebo jako člověk v koňském těle.A právě proto,že je tak obtížné vcítit se do myšlení jiného druhu,musíme být při zkoumání a hodnocení chování a myšlení koní tak objektivní(tj.věcní,nepředpojatí a prostí emocí),jak jen dokážeme .Oprostit se od promítání vlastního způsobu myšlení a jednání při studiu jiných druhů (tzv.antropomorfického přístupu)je skutečně výzva .Zkuste pro začátek něco jednoduššího .Pokuste se třeba ,,vcítit“do netopýra orientujícího se ve tmě pomocí odrazu ultrazvukového vlnění.Zatímco technických i biologických údajů o tajích echolokace netopýrů najdete přehršel,principy a zákonitosti koňského myšlení na své osvětlení zatím vesměs čekají.Až se po nekonečné době otloukání o nábytek bezpečně zavěsíte na garnýži ve ztemnělém obýváku,uvědomte si,že výčet boulí a zlomenin na vašem lidsko-netopýřím těle zhruba odpovídá rozsahu poškození koňské duše při pokusech proniknout do jejího myšlení .A vzpomeňte si na ně,až zase budete v koňařské literatuře číst poutavé hluboko myslné stati o inteligenci,myšlení a šestých i dalších smyslech koní.
Učením vpřed
Pro ,,duševní“práci u zvířat se dnes spíše než s pojmem myšlení setkáváme s termínem kognice či kognitivní schopnosti.Budeme se jim věnovat v některém z dalších pokračování.Dnes se pustíme do šikovně vlastnosti s kognicí úzce související schopnosti učit se novým věcem a dovednostem.Učit se ,tedy měnit své chování na základě zkušenosti,dokážou už mnohem jednodušší příslušníci živočišné říše,než jsou obratlovci.Dobrou zprávu pro koňáky tedy je,že koně se ,,od přírody“ učit umějí a dalšímu sebevzdělávání se nebrání.Odvrácenou stranou téže mince(z pohledu člověka)je ,že koně se ochotně,nejlépe a nejsnadněji učí především to,co bylo a je důležité pro jejich přežití a úspěšný přenos genů do dalších generací .S většinou dnešních požadavků ze strany lidí ovšem evoluce jaksi nepočítala,proto jsou výsledky lidské učitelské snahy přivést koně k požadovaným dovednostem různé a často zůstávají daleko za očekáváním.Výhodu snadnějšího učení pak mají ty požadavky ,které zcela neodporují přirozenosti koně nebo je jejich obdoba dokonce součástí koňského chovacího menu.Koně se obecně snadněji trénují k cvalovým dostihům než klusáckým,protože svižně cválat umí každý kůň,zatímco rychlý klus se v repertoáru koňského chování objevuje zřídka.Dokladem toho budíž i píle a trpělivost,jakou museli vynaložit mágové s koňskými původy,než vyšlechtili koně,kteří se na start klusáckých dostihů mohou beze studu postavit .Naopak vznosný hrdý klus s šíjí vyklenutou do labutího oblouku,v sofistikovanější verzi vyžadovaný drezurními pravidly,je vítanou součástí namlouvacích a imponujících rituálů hřebců.Tady stačí,,jen“přijít na to,jak koni vysvětlit,že po něm chceme předvést to,co v zásadě umí.
Co se koně umějí učít?
Koně mají vrozené předprogramy a předpoklady,které jim umožnují během celého života nebo naopak jen v určitých údobích (tzv.senzitivních periodách)učit se řešit určité typy,,úloh“.Koňské novorozeně nepřichází na svět s vrozeným obrazem své matky,ani nějaké konkrétní představy koně jako příslušníka druhu,k němuž se má hlásit.Rodí se s ,,pokynem“:,,velký měkký předmět vedle tebe,co tě pořád olizuje a oňuchává,je tvá matka,u které najdeš mléko a zastání;dobře si ji zapamatuj a nevzdaluj se od ní,protože kolem číhají bubáci“.Jak dny a týdny jdou,učí se hříbě novým a novým znalostem a dovednostem ,které v pozdějším věku vstřebává podstatně obtížneji,nebo dokonce stěží.O imprintingu,senzitivních periodách a možnostech handlingu jsme obšírně psali dříve.Institut celoživotního vzdělávání a univerzity třetího věku funguje i u koní,například změny v chování predátorů si koně zapamatují v jakémkoli věku (nejsou-li pochopitelně vynalézavou šelmou sežráni hned při prvním uplatnění její nové dovednosti).Rovněž změny v sociální struktuře stáda si zapamatují i starší ročníky a neptají se skleroticky při každém setkání se sousedem,,a vy jste kdo?“.Zřídkakdy se také nechají setrvale tlouct dominantním zvířetem jen proto,že pozapoměli,že silové poměry mezi nimi se s dosažením důchodového věku obrátily.Učení hraje dále velmi důležitou roli například v potravním chování.Pro živočicha se selektivním přístupem k požírání různých rostlin jako je kůň,je velmi důležité rozpoznat a vštípit si,jak je která zelenina výživná,a neobsahuje-li jedovaté či nepoživatelné látky.Získávání potravních návyků a schopnosti žrát přednostně určité rostliny,zatímco jiným se na hony vyhnout,je natolik zajimavá a poučná,že se jí příště budeme věnovat podrobněji ,a to včetně experimentální činnosti .Přehlédneme také základní typy učení,které koně používají ,a možnosti jejich využití člověka.
Autor:JitkaBartošová-Víchová- (jvichova@jezdectvi.cz)
VÚŽV Uhříněves(MZe 0002701402)
Psala:Taťána Černá
Zdroj: časopis Jezdectví